Historie obce

Histore obce podle psaných záznamů

prvni-pis-zminkaNázev obce tvoří původně staroslovanské osobní jméno Bojan a koncovka -ice přiřazující se ke jménům čeledním-patronymickým. Pojmenování Bojanovice značí tedy ves lidí Bojanových. Přívlastek Horní (Superior) se poprvé objevuje (zřejmě pro odlišení od Dolních Bojanovic) roku 1464. 

První písemná zmínka pochází z 9. dubna 1298, kdy český král Václav II. potvrdil nadaci jednoho lánu od brněnského měšťana Gerbota pro stavbu kostela Panny Marie. Originál listiny je dosud uložen v Archivu města Brna. Horní Bojanovice zde označuje název Woyanowicz. 

z-bukuvkyVe 14. století byly Bojanovice vsí vladyckou (například 1349 je vlastnil Záviš z Bojanovic, 1356 bratři Vojslav, Jakub, Filip a Janek z Bojanovic). To ovšem nevylučovalo, aby v pozdějších letech nepatřili k jejich majitelům i nejprestižnější rody (Kunštáti, Pernštejnové či kardinál Dietrichštejn). 

Viz soupis majitelů Horních Bojanovic
Historické souvislosti hornobojanovského znaku popisují články O lvovi a Zalomené černé břevno.

Důležitý je také vývoj pečeti, protože na pečetích listin, týkajících se obce můžeme sledovat vývoj znaku.

pecet-1 pecet-2

Archivní dokumenty

archivni-dokumenty-mapa1 archivni-dokumenty-mlyn archivni-dokumenty-skizza
V archivech nalezneme některé unikátní dokumenty, týkající se naší obce. Jsou to především mapy, vznikající zejména s cílem inventarizovat parcely a umožnit optimalizovat výběr daní. Nalevo je unikátní mapa z roku 1750, kerou vyhotovil moravský zemský kartograf Franc de Besold. 

Mapy stabilního katastru

V roce 1827 bylo provedeno rozsáhlé mapování – stabilní katastr. Na indikační skizze nalezneme detaily katastru obce včetně jmen tehdejších majitelů. Nalezneme řadu jmen rodů, dodnes v obci žijících. Odkaz na jednotlivé části indikační skizzy (1, 2, 3, 4, 5, 6):

mapy-stabilniho-katastru-1dp mapy-stabilniho-katastru-2dl
mapy-stabilniho-katastru-3pp mapy-stabilniho-katastru-4pl
mapy-stabilniho-katastru-5ll mapy-stabilniho-katastru-6lp

Císařský otisk stabilního katastru pro Horní Bojanovice je nyní zpřístupněn na oldmaps.geolab.cz Na tomto serveru je možno nalézt také další historické mapy.

Mullerovu mapu Moravy z roku 1716, vojenské mapy Josefova mapování z let 1764 – 1768 v měřítku 1:28800 a Františkova mapování z let 1819-1858 v měřítku 1:28800.

Nedávné dějiny

Významnou měrou se na vývoji obce odrazila i skutečnost, že Horní Bojanovice patřily od svého vzniku k samostatným panským dvorcům. V 19. a 20. století představoval významný zdroj obživy Bojanovic přítomný velkostatek vlastnící rovněž lihovar. 
Významným pramenem pro poznání novodobých dějin obce jsou kroniky obce vedené od roku 1924. 

nedavne-dejiny-haltyr nedavne-dejiny-komin nedavne-dejiny-statek nedavne-dejiny-tgm

Historie vinařství v obci

vinice-1920x319
Dějiny Horních Bojanovic jsou především dějinami vinařství. Vinařství také znamenalo hlavní důvod, proč se obec stala pro své majitele lukrativním podnikem. Rozloha vinic zde tradičně (až do první poloviny 19. století) převyšovala výměru polí. Například v polovině 18. století naměřili v obci 1249 měřic a 4, 5 achtele vinic, zatímco orné půdy pouze 873 měřic. Drtivou většinu vinic tvořily vinohrady poddanské (například vrchnost ze zmiňované výměry vlastnila jen 85 měřic).
Horní Bojanovice jsou součástí velkopavlovické vinařské oblasti.

Vinařství tvořilo celá staletí nejdůležitější složku místního hospodářství.

V jedenáctém až třináctém století byli nositeli rozvoje vinařství kláštery a feudálové. Novou epochu pak znamenalo zakládání měst a příchod německých kolonistů se zkušeností s pěstováním vinné révy. Zejména města se ujala iniciativy v zakládání nových vinic. Na Moravě to bylo zvláště Brno, Znojmo, Mikulov a Hustopeče. Čtrnácté až šestnácté století bylo zlatým věkem. Tehdy pěstování révy zdomácnělo také v mnoha poddanských vesnicích.

Začatek sedmnáctého století přinesl pohromu. Nevlídné počasí a choroby, vpády vojsk, třicetiletá válka. Mnohé vinice zanikly a nebyly už vůbec obnoveny. K stabilizaci dochází až začátkem osmnáctého století. I hornobajonovické vinařství dosahuje nového zenitu. Podle tereziánského katastru zaujímaly vinice 53% rozlohy obce.

Začátkem dvacátého století začal výměr vinic opět klesat. Vinice napadl révokaz. Většina z nich byla zničena. Od roku 1904 se začalo s vysazováním vinic na odolných amerických podložkách.

V Horních Bojanovicích se pěstovala především červená vína. Sklepy a lisovny se budovaly ve zdejším svahovitém terénu jednotlivě v rámci každé usedlosti ve svahu. Původní typické vinohradnické stavby zahrnují lisovnu, šíji a vlastní sklep. Zdejší lisovny mívaly půdy, v nichž se skladovalo vinhradnické nářadí.

Lidé si vinné révy velmi cenili a v době, když zrála, panoval cizím přísný zákaz vstupu do vinohradu. Uzavírání vinic se nazývá zarážení hory. Lidé si dávali do vinohradu hůlky s uvázanou kyticí jako znak uzavření vinohradu. Přístup do vinohradu se řídil horenským řádem. Hornobojanovický horenský řád patřil do skupiny viničních práv židlochovických, které vyměřovaly i hrdelní tresty za krádež vinné révy.

Názvy vinohradnických tratí

Je zajímavé, že některé selské vinohradnické tratí v této vždy české obci mají německá jména. Tato skutečnost je vysvětlována tím, že jim je dali lokátoři německého původu, nebo šlo o širší přejímání zkušeností a zvyklostí od německého etnika.

Dnešními pokračovateli vinařských tradic jsou členové velkovýrobci i členové zahrádkářského svazu. Přečtěte si o jejich činnosti v sekci Spolky

Název trati Katastrální údaj
01. Staré hory Hustopeče 4-4, 4-5, 1 01. Horní Bojanovice
02. Novosády 4-6, 5-4, 5-5, 5-6 2 01. Horní Bojanovice
03. Pod novosády 3 01. Horní Bojanovice
04. Ceisle 4 01. Horní Bojanovice
05. Závist 5 01. Horní Bojanovice
06. Puclejty – Kopec 6 01. Horní Bojanovice
07. Padělky – Dílky 7 01. Horní Bojanovice
08. Framperky 8 01. Horní Bojanovice
09. Čaušperky 9 01. Horní Bojanovice
10. Štumperky 10 01. Horní Bojanovice
11. Za dvorem 11 01. Horní Bojanovice
12. Dubič – Žleb 12 01. Horní Bojanovice
13. Nové hory 13 01. Horní Bojanovice
14. Soudný